Potlach k 25. výročí založení T. O. Jižní řeka

03.09.2012 20:23

Tak samozřejmě od začátku to šlo jinak, než podle plánu. V pátek jsme se zdrželi na zápisu do školy trošku déle, než jsme čekali (místo do 12 jsme tam byli do půl páté), a tak byl odjezd posunut na sobotu ráno. Při nákupu svačiny v Mercury došlo ke zpoždění, takže autobus jsme dobíhali... ale nakonec jsme dojeli. V autobuse jsme potkali Sumce - bohužel až při vystupování. Rovnou s námi nešel, poněvadž hlad je sviňa - šel do hospody na oběd. Podel Malše naše kroky směřovaly k zřícenině hradu Louzek. I přes nepřízeň počasí (pršelo, a když nepršelo tak mrholilo) jsme se nesli jako vánek, a těch 6 km uteklo rychle. Po příchodu na osadu přišlo na řadu seznamování, pusinkování, a mnoho nových jmen, ze kterých si pamatuju tak tři. Ale přijetí bylo přátelské a gulášek výborný, a tak jsme se rádi také trochu zapojili do přípravy ohně. Ostatní kamarádi vztyčovali nový totem - nádherný kousek, asi 4 metry vysoký výtvor ze statné borovice. Po zbytek dne se konaly soutěže, zaměřené hlavně na početný trampský potěr, ale i my - přerostlí - jsme se dostali ke slovu. Střílelo se ze vzduchovky, a z luku - mimochodem, naši zástupci si vedli velice dobře, a obsadili horní příčky. A já jsem si dovezl svojí první placku za 2. místo v lukostřelbě. Když se blížila chvíle zapálení slavnostního ohně, dali jsme já, Matěj a ještě jeden kamarád hlavy a nástroje dohromady, aby ta trampská hymna měla nějakou úroveň. Všichni účastníci se srotili u ohniště. Pak si vzal slovo šerif domácí osady Indián - poděkování, minuta ticha za kamarády, kteří už s námi nejsou a pak zvolání Volám oheň. Přišel můž s pochodní, všichni sňali klobouky a zpívala se Vlajka. Nádherný okamžik, kdo jste tam nebyli, je mi vás moc líto. Následovala hra, kterou pro nás připravily děti - otec Abrahám, a potom vyhlášení her. Mezi dětmi už se objevili první malí Plackožrouti, někteří měli placku snad z každé odehrané disciplíny. A pak bylo veselí až dlouho do noci. A hrálo se, a zpívalo.... Přenocovali jsme v kuchyni pod přístřeškem. A ráno po snídani následoval úklid, výměna kontaktů, a cesta zpět. Akce pro nás byla velice přínosná, neboť došlo k navázání nových vztahů, poznali jsme nevé lidi z našeho oboru a okolí. Ale hlavně - už víme, jak vpadá potlach, takže ten náš, by neměl být ostuda....

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode