Stavěčka osady

25.03.2012 20:45

V pátek jsme se před Mercury sešli v počtu přiměřeném - tří lidí - já, Matěj a Bohdy. Jelikož jsme byli v mírném časovém skluzu, vydali jsme se ihned na nástupiště. A po 2 hodinách strávených v autobuse, jsme vystoupili na točně v Leopoldově. Následovala dvě a půl hodiny trvající cesta na naše krásné místo, zatím ještě po původní - objevitelské trase, která měla přibližně 7 km. Udělat oheň a večeři bylo dílem okamžiku, a jelikož nás škola vyčerpává, jali jsme se ležet. To nám ale nemělo být přáno, protože asi po půl hodině přišli Proton, Bára a Johan. Poklábosili jsme, pojedli, a šli společně spát pod širou černotu rakousko-českého březnového lesíka.

Probuzení do mrazivého dne, pod modrou oblohou, bylo nádherné. Vydatná snídaně, hektolitry čaje a šup do práce. Nebudu tady jako blbec popisovat každej náš prd - ale asi polovinu času jsme strávili jezením, zbytek pak tvrdou prací. Hlavní bylo vyčistit okolí od větví, klacků a klád, utvořit sekárnu, užitkové ohniště, popeljámu, lavičky a most. S tím bylo spojeno Protonovo hraní s živlem, kdy se žačal pokoušet (a celkem i úspěšně) odklonit proudnici řeky, která neúprosně vymílala břeh pod mostem. Na některých místech okolo nás ještě pořád ležel sníh, a klády byly přimrzlé k podkladu. Rozdělávali jsme na nich ohně, abychom rozmrazili půdu kolem, a mohli je odstranit. Z toho čtyřmetrového prkna, co se odštíplo od mostu, jsme nadělali desky, a za pomoci středověkých metod, je začali pravovat - kvůli smůle pomazat bahnem a pískem, poté smýt a opálit. Dokončili jsme zatím první desku na stůl. Náš posvátný hraniční patník číslo P 284 byl ošmrdlán zpět doběla. Večer se hrálo, zpívalo a vyprávěly se vtipy dlouho do noci. Kdyby tohle náhodou čet někdo z našich dřívějších vedoucích a učitelů v oblasti přírody, rád bych vyzdvihl, že za celý víkend jsme použili jen dvě sirky, a přitom hořely někdy až 4 ohně najednou...

V neděli jsme se (určitě hlavně vinou posunutí času) vyhrabali ze spacáků opravdu pozdě, asi tak kolem čtvrt na jedenáct. Sbalili jsme saky paky, doklidili v okolí, snědli snídaňo-oběd a vydali se na cestu. Pomocí předchozího průzkumu jsme objevili lepší cestu - má jenom 3 km, a vede krásnou přírodou po hezkých cestách, a hlavně se dá trefit i bez mapy a potmě. Před Leopoldovem jsme dojedli zbytky jídla, a autobusem se vydali zpět.

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode